Ještě ke konci dvacátého století byli muži považováni za sexuální chtíče. Bylo spíše neobvyklé, že se mezi nimi objevil nějaký třicátník, co se cítí unavený, otrávený a frustrovaný, a že namísto sexu raději vyhledává jinou zábavu. Tehdy se hovory v mužské, ale i smíšené společnosti většinou stáčely na téma sexuality, i když to mohlo být nenápadné flirtování pouze s lechtivým podtextem.

Doba se změnila a dnes nic takového neplatí. Současný vývoj ve společnosti směřuje k trendu poklesu sexuální výkonnosti, jejíž vrchol bývá přibližně v 25 letech. Problém však vyvstává u většiny zadaných partnerů zvláště v okamžiku uzavření manželského svazku, ten se totiž dnes plánuje uvážlivěji, obvykle až kolem 30 let věku. Nadejde očekávané manželství, vztah dvou lidí uzraje, ovšem chuť na sex se nedostavuje tak jako dříve a mladé rodiny spíše připomínají seniorské vztahy.

Muži jsou dnes pod tlakem mnohem více než dříve

Do celé záležitosti se vkrádá i stres, ten je ostatně hlavní příčinou oslabení mužského elementu, jehož psychika je narušena obavami ze ztráty zaměstnání nebo tlakem, který na pracovištích dnes lidé zažívají ve značné míře. Uspěchaná doba nás nutí podávat vysoké výkony a na ten „vysoký výkon“ v posteli již není dostatek sil. Mužům ubývá testosteron, a co víc, zatímco se hlava rodiny utěšuje v dobrém jídle a ve svých zájmech ve volném čase, je hlavně ráda, že se konečně natáhne na kanape.
K neblahé situaci pak ještě přispívá fakt, že většina žen se dnes cítí po třicítce lépe, a že chuť na milování u nich má spíše stoupající tendenci. Řada z nich jsou dnes sebevědomé osobnosti, jsou mentálně vyrovnané a sex jim pak ve vztahu schází. Co s tím? Je to běh na dlouhou trať a především výzva pro všechny, kteří zanedbávají odpočinek, spánek, životosprávu, ale především dialog s partnerem a empatický přístup.